Sbírka Muzea regionu Valašsko, muzeum ve Valašském Meziříčí

Sbírka dokumentuje osídlení Valašskomeziříčska, Rožnovska a zejména Kelečského záhoří (části okresu Vsetín). Sbírka zahrnuje období od paleolitu po recentní období (cca 40 000 př. n. l – 1945).

Nejvýraznější část sbírky tvoří nálezy spojené s kulturou lužických popelnicových polí. Jsou zde soubory ze tří pohřebišť, jednoho sídliště, dva depoty bronzových předmětů, množství sběrového materiálu zejména ze sídlišť a velký počet ojedinělých nálezů, který tvoří převážně bronzové sekerky. Druhou výraznou skupinu tvoří středověká keramika z města Kelč, tvrze Perná a hradu Rožnov, odkud pochází významná sbírka kachlů. Tato keramika je doplněna novověkou produkcí z celého Valašska a Kelečska. Středověkou část sbírky dotváří výrobky ze železa pocházející zejména z hradu Arnoltovice, které představní jak militaria, tak i běžné nástroje každodenní potřeby.

Výrazně je zastoupeno i období mladší a pozdní doby kamenné, které reprezentuje velké množství broušené kamenné industrie, jež je datována zejména na přelom zmíněných období, ale doloženo je i několik exemplářů ze závěru eneolitu. Tato sada je doplněna několika exempláři štípané industrie a dvěma měděnými sekerami, které se časově řadí do závěru mladší doby kamenné. K pravěkým nálezům je třeba zmínit osteologický materiál spojený s megafaunou posledních dob ledových.

Podsbírka je zaměřena na dokumentaci rozšíření hmyzu v regionu Valašsko (okr. Vsetín a jeho okolí). Podsbírka obsahuje i početné sběry z historické oblasti Moravia. Sbírka eviduje i početné kolekce hmyzu pocházející z regionu Slovenska. Minoritně je zastoupen i Balkán a další země Evropy. Historické kolekce hmyzu pocházejí ze začátku 20. století. Jádro centrální podsbírky tvoří sběry hmyzu z 2. poloviny 20. století a poté sběry motýlů z terénních průzkumů z let 2005–2018. Podsbírka je tvořena převážně zástupci řádů Coleoptera, Lepidoptera a Diptera. Zástupci ostatních řádů jsou zastoupeni pouze nepočetně. Podsbírka obsahuje ucelené kolekce hmyzu z regionu ze začátku 20. století (sběratelé G. Říčan a F. Hradil) a druhé poloviny 20. století (O. a M. Grigové, K. Konečný, L. Fiala, J. Starý). Sbírka motýlů je tvořena centrální sbírkou, která obsahuje cca 30 000 kusů. Dále jsou evidovány samostatné kolekce sběratelů J. Domese, J. Chmely, B. Novotného, část sbírky F. Diase a p. Plachého.

Odkaz na podsbírku v CES on-line

Etnografická podsbírka valašskomeziříčského muzea dokumentuje hmotnými doklady lidovou kulturu na Valašsku, zejména na Valašskomeziříčsku a Rožnovsku. Kvůli rozmanitosti je rozčleněna do několika oborových fondů: fond národopisného textilu obsahuje především krojové součásti a doplňky z Rožnovska, Valašskomeziříčska, ale i Vsetínska i okolních regionů; fond dřevěného a kovového nářadí a lidového umění zahrnují předměty z oboru lidové výroby (perníkářství, barvířství, výroba textilu a jiné), dále předměty z oblasti hospodářství (zemědělské nástroje, včelařství, salašnictví aj.), předměty dokladující vybavení domácnosti (nábytek, osvětlení, kuchyňské náčiní atd.); dále dřevořezby, hole, zakuřované a novohrozenkovské hračky, hudební nástroje a mnohé další; významný a obsáhlý fond národopisné keramiky dokumentuje bohatou keramickou výrobu ve Valašském Meziříčí i okolí – obsahuje hrnčířské výrobky hlavně rodiny Hauserů, fajánsové výrobky valašskomeziříčských džbánkařů, kameninové zboží místních dílen – Wettra, Jaroše a dalších, dále vzácnou rajnochovickou keramiku a mnoho dalších výrobků z hrnčiny, kameniny a fajánse z Valašska i dalších oblastí; nepříliš početný, ale vzácný je soubor podmaleb na skle.

Tato podsbírka eviduje předměty převážně z regionu Valašskomeziříčska a Rožnovska, v menší míře též Vsetínska, Frenštátska a Novojičínska. Okrajově se dotýká západního Slovenska a Slovácka.

Mineralogická sbírka ilustruje geologický vývoj regionu Valašska a Kelečského Záhoří z pohledu minerálů. Doplněna je o sbírku obsahující nálezy zejména ze slovenského Rudohoří a také o několik zahraničních předmětů. Zajímavostí sbírky je jantar a retinit pocházející z místní obce Študlov. Nejpočetnějšími exempláři jsou však fanerokrystalické a kryptokrystalické odrůdy křemene jako chalcedón, kalcit, ametyst, jaspis, či karneol. Tyto polodrahokamy pochází zejména z okolí Zubří a Choryně, ale dají se najít po celém toku Rožnovské Bečvy, případně dál po soutoku se Vsetínskou Bečvou. Dále se zde nachází různé kovonosné minerály, jako galenit, pyrit či sfalerit. Výraznější složkou jsou také různé silicity, jako například pazourek a celá škála silicitů glacigenních sedimentů.

Mykologická podsbírka je tvořena herbářovými položkami (exikáty) vřeckovýtrusných (Ascomycetes) a z větší části stopkovýtrusných hub (Basidiomycetes). Podsbírka je zaměřena na vzácné a ohrožené druhy z Červeného seznamu makromycet ČR. Převážná část herbářových položek pochází ze SV Moravy: Vsetínské vrchy, Javorníky, Moravskoslezké Beskydy, menší část zahrnuje sběry z Hostýnských vrchů. Hlavními sběrateli jsou: Jitka Wolfová, Josef Hrnčiřík, Milena Kašparová a Tomáš Kašpar. Pouze ojediněle představují herbářové položky nahodilé sběry poskytnuté např. regionálními botaniky. Podsbírka je k dispozici odborným badatelům a slouží k rozšíření znalostí o výskytu jednotlivých druhů. Dokladový materiál podsbírky má využití při studiu systematiky, rozšíření, ekologie a chemismu hub.

V podsbírce jsou evidovány sbírkové předměty dvou základních typů. Předměty filatelistického charakteru byly vydávány na území České republiky a ty numizmatické pochází prakticky z celého světa, přičemž nejpočetnější zastoupení má region střední Evropy.

Filatelistická část sbírky pokrývá období od vzniku první Československé republiky přibližně do zániku Československé socialistické republiky. V numismatické sbírce se nachází platidla od antiky po dvacáté století. Nejpočetnější zastoupení mají mince a bankovky raného novověku až recentní doby.

V této podsbírce jsou evidovány známky, aršíky, mince, bankovky, státovky, nouzové platidla, medaile, žetony a plakety.

Paleontologická sbírka dokumentuje regionální vývoj živé přírody a to fauny i flóry. Majoritní část tvoří nálezy z okolí Kelče, zejména z polohy Strážné a Rožnova pod Radhoštěm, poloha Rysova hora. Dále se zde nachází celky z Hustopečí nad Bečvou, Skaličky, Štramberku a Jasenice u Lešné, které jsou doplněny několika solitárními nálezy.  Malý soubor pochází z obcí Jince a Loděnice v Čechách.

Nejdůležitějším nálezem je pravděpodobně holotyp oligocenní vážky Oligaeschna kvaceki. Nejčastěji zastoupeným nálezem jsou však zkameněliny ryb rovněž oligocenního stáří, jako je například Lepidopus glarisianus, nebo Glossanodon musceli. Taktéž je zde poměrně velká skupina mlžů, jejichž lastury jsou dochovány v jurském vápenci, stejně tak ježovky a amonity. Doložena je i megafauna doby ledové, jako medvěd jeskynní, nosorožec srstnatý a mamut srstnatý. Zastoupeno je také prvohorní období a to díky jineckým a loděnickým trilobitům. Častým předmětem jsou doklady pohybu, nebo požeru (tedy přijímání potravy).

Nepočetným nálezům rostlinného charakteru dominují zejména kapraďorosty karbonského stáří.

Podsbírka obsahuje původní vybavení lešenského zámku, včetně sbírky obrazů, grafik, porcelánu dalšího mobiliáře. Časově předměty spadají do období od 16. století po 40. léta 20. století, kdy byly zkonfiskovány. Podsbírka byla vyčleněna v roce 2013 a tvoří ji fond výtvarného umění, fond uměleckořemeslných prací a fond loveckých trofejí.

Jádrem výtvarného fondu jsou grafiky J. E. Ridingera s loveckými motivy a žánrové grafiky z konce 18. století. Mezi malbami, kresbami a grafikami se nachází i portréty majitelů zámku (hrabat Kinských) i jejich předků a příbuzných, k nimž patří i významná rakouská spisovatelka Marie von Eber-Eschenbach. Fond uměleckořemeslných prací tvoří především mobiliář zámku, včetně několika barokních kusů a souboru nábytku v empírovém slohu. Ve fondu loveckých trofejí převládají srnčí trofeje z přelomu 19. a 20. století.

Do podsbírky jsou zařazovány i další nově nabyté předměty (t.j. nepocházejí z konfiskátu), které se zámkem a jeho historií velmi úzce souvisí.

Sbírky původními sbírkami zrušeného muzea v Kelči, které byly do správy MRV předány Místním národním výborem v Kelči na počátku 70. let 20. století. Většinou se vztahují k území městečka Kelče (na Valašskomeziříčsku) a nejbližšího okolí.

Podsbírka je rozdělena do tří částí: národopis, historie a pozůstalost kelečské rodiny Křičků. Rodinná pozůstalost Křičků obsahuje památky na otce Františka (1848 –1891), který v Kelči působil jako řídící učitel a kultuře oddaný občan, jeho syny Jaroslava (1882–1969), hudebního skladatele a Petra (1884–1949), básníka a překladatele světové literatury a dceru Pavlu, provdanou Homolkovou (1886–1972), učitelku, spisovatelku a národopisnou pracovnici. Nejrozsáhlejší je pozůstalost po Jaroslavu Křičkovi, která sestává z osobních dokladů, korespondence, rukopisů a tisků, knih, osobních předmětů, fotografií a obrazů. Národopisné sbírky obsahují kuchyňské náčiní a nádobí z keramiky, dřeva, kovu, slámy, skla, pracovní nářadí, pomůcky na praní a žehlení prádla, nástroje na zpracování lnu a vlny, malované truhly. Významnou část fondu tvoří dýmkařská dílna, zastupující řemeslo, jímž obec proslula. Historické sbírky obsahují sklo nápojové i osvětlovací, hodiny, zbraně palné i chladné, hudební nástroje, zvony, plastiku církevní, obrazy, mince, odznaky, pečetidla.

Podsbírka uměleckoprůmyslových prací obsahuje předměty z okolí Valašského Meziříčí (produkce krásenských skláren), v menší míře i z Rožnovska a Vsetínska. Časově obsah sbírky postihuje období od 19. století po současnost. Podsbírka je členěna na tři fondy: fond skla, sklářské dokumentace a fond porcelánu. Jádrem podsbírky je fond skla (asi 90 % sbírky), obsahující především osvětlovací sklo a je nerozsáhlejší takto profilovanou sbírkou v České republice, která je svým zaměřením výjimečná i v kontextu evropském. Většina sbírkových předmětů pochází ze skláren firmy S. Reich & Co a podniků na ně navazujících (Českomoravské sklárny, n. p. Osvětlovací sklo), které sídlily ve Valašském Meziříčí – Krásně. Okrajově je zastoupena i produkce skláren v Karolince, Velkých Karlovicích a užitkové sklo z domácností v regionu. Fond sklářské dokumentace obsahuje primárně doklady produkce skláren ve Valašském Meziříčí, od návrhů tvarů skla, přes zákresové knihy, vzorníky malířských dekorů až po katalogy kompletních osvětlovadel, určené pro zákazníky. Fond obsahuje stovky dokumentů z doby od 60. let 19. století po konec 20. století. Většina předmětů obou fondů byla získána v letech 1965 a 2003 ze vzorkovny podniku Osvětlovací sklo. Okrajově obsahuje tento fond i katalogy produktů jiných evropských skláren.

Součástí fondu porcelánu je i kolekce předmětů z malířské dílny Aloise Jaroňka, jinak jej tvoří především běžný užitkový sortiment. Podsbírka jako celek byla profilována v roce 2002, fond skla byl budován od počátku 20. století.

Předměty z podsbírky výtvarného umění pocházejí především z území Valašskomeziříčska, Rožnovska a Vsetínska, jejich stáří se pohybuje od 17. století po současnost.

Sbírka zahrnuje doklady z Moravy a Slezska z 19. až 21. století (40 107 ks, 6 253 e. č.). Doklady ryb, obojživelníků a plazů jsou uchovávány jako kapalinové preparáty (celkem 642 ks). 

Ptáci tvoří téměř 1 100 ks dokladů (cca 950 e. č.). Významná je velká část kolekce, tj. 377 ptáků a jejich vajec, sběratele a preparátora Ferdinanda Hradila z Kelče (konec 19. století až první polovina 20. století). Byla získána na začátku 60. let 20. století. Kolekce je cenným dokladem o druhovém spektru ptáků vyskytujících se v okolí Kelče a v Podbeskydí (Fryčovice).

Dalších staré preparáty jsou od preparátorské firmy Falko z Ostravy bez nálezových údajů. Zbývající fond ptáků tvoří muzejní sběry, jejich část byla získána nákupem. Většinou již v 70. letech 20. století byla sbírána hnízda ptáků a savců i vajec ptáků, dále jsou to prsní kosti a lebky, balky a preparáty (celkem 511 čísel).

Významné jsou kolekce drobných savců z přírodních lesů Valašska z let 1976–1996. Třetina fondu savců (celkem 2 478 ev. čísel) je uložena ve formě preparátů, balků a lebek, zbytek je uložen v alkoholu. Z velkých preparátů jsou cenní rys, kočka divoká a medvěd hnědý původem z regionu. Muzeum vlastní i lebku posledního medvěda z 19. století z Valašské Bystřice.

Speciální a celostátně ojedinělou kolekcí podsbírky jsou kosti obratlovců (Vertebrata) z vývržků sov a dravců (sběry v letech 1970–2005, 35 730 ks a 2 268 e. č.). Jsou zde doklady nejen z regionu, ale také ze severní a jižní Moravy i z Vysočiny. Fond představuje cenný zdroj informací k historii rozšíření mnohých druhů ptáků a savců.