Moderní technologie nás všechny masivně obklopují a pomáhají. Pronikají do všech sfér našich životů, včetně práce nebo rekreace. Jedním z technologických pomocníků par excellence je online meteoradar (například zde na stránkách Českého hydrometeorologického ústavu: https://www.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/rad/inca-cz/short.html).
Pomocí aktuálních dat z radarů můžete přesně vidět, jak rychle se k vašemu domu blíží bouřka, jak dlouho asi bude pršet či na jak intenzivní déšť se máte připravit. Meteoradar je velmi přesně kalibrovaný tak, aby dokázal odfiltrovat většinu šumů. Něco mu ale přece jen někdy unikne – a o tom je tento článek. Stává se, hlavně v létě, že meteoradar indikuje jemné mžení a přitom je jasná obloha. Co se v tuto chvíli ve vzduchu děje? Odpovědí je více, ale jedna je pozorovatelná i přímo v přírodě. Meteoradar takto dokáže zachytit například masivní rojení hmyzu. Velmi často se stává, že se například mravenci, pestřenky či vodní hmyz líhne a rojí synchronizovaně v obrovských početnostech. Miliardy jedinců jsou pak vzdušnými proudy vynášeny výše do atmosféry a radaru se pak jeví jako jemný déšť na velkých územích – typicky ohraničených stejným lokálním klimatem (např. pláně Vysočiny či Dolnomoravský úval). Krapet intenzivní déšť na pozdním jaře a v brzkém podzimu je pak způsoben obrovskými hejny migrujících motýlů – například baboček bodlákových ve dne či tažných můr lišajů v noci. Radar ale dokáže zachytit i táhnoucí ptáky! Zde hlavně záleží na velikosti hejna a jeho chování – na radaru pak vypadají spíše jako aprílové počasí s mnoha prostorově oddělenými drobnými přeprškami. Biologové tímto dostávají mimoděk cennou informaci o rojení či masivních tazích hmyzu, která se dá využít k lepšímu plánování průzkumů a výzkumů. Laická veřejnost či turisté ale mohou láteřit nad chybami radaru, který je přiměl změnit kvůli pozorovanému dešti plány a zrušit výlet. Pokud jste dočetli až sem, tak už ale víte, jak tento jev správně vyhodnotit a nenechat se jím zaskočit.
