Naši předkové ve středověku sice neměli tolik volného času jako my, i oni se však dokázali bavit a hrát si. Jak? To se dozvíte při návstěvě nové výstavy Svět středověkých her, která probíhá od 25. listopadu na zámku Kinských ve Valašském Meziříčí. Jak je u nás zvykem, můžete se nejen dívat, ale většinu her si také vyzkoušet. 

Dnešní pojmy „volný čas“, případně „koníček“, byly pro drtivou část středověké populace neznámé. Člověk se měl věnovat zejména práci a v průběhu volných dní pobožnostem. Těchto dní bylo, navzdory představám o krutém a temném středověku, v kalendářním roce přibližně sedmdesát. Takové množství času, během kterého bylo církví zapovězeno pracovat, již vytvářelo prostor pro zábavu a aktivní odpočinek i pro lidi z nejnižších společenských vrstev. Navíc, s průběžně se zlepšující hospodářskou situací v Evropě, se některé skupiny lidí (šlechta, členové církve a měšťané) nemusely denně starat o zajišťování své obživy. Tím pádem se začaly ve společnosti rozvíjet různé společenské a individuální aktivity, které se již daly označit za zábavu. Poměrně velká část z nich sice vycházela ze společenské role dané skupiny (např. šlechtic preferoval lov a účast na rytířském turnaji), ale například deskové (často hazardní) hry anebo záliba v hudbě byly oblíbené v každé společnosti, církevní kruhy nevyjímajíc.

Nutno zmínit také nejčastější milovníky her a hraček – děti. Ty, pokud se jim podařilo získat chvilku pro sebe, se vůbec od dnešních dětí nelišily. Jenom místo tabletu či mobilního telefonu byly hrdiny jejich her hlinění koníčci a dřevěné panenky.